2.Díl -Vzestup a pád-

Sotva jsem se ale zvedla,zastavil mě příchod Gregoria i s ostatními. „Takže,seřadit a rozcvičit.Budeme opět trénovat ten sedmidobý tanec“ Oznámil přísně a zavřel dveře.

„Ale já ještě…“ vážně se musím napít.

„Ne,nic.Koukej si stoupnout do přední řady Castillová“ no a teď už i zamknul.Ksakru.

Bez okolků jsem se tedy začala rozcvičovat s ostatními.Po pár minutách Gregorio prohlásí,že už to stačí a ať začneme tancovat.Snažila jsem se být trochu pomalejší,fakt mi není moc dobře.

„Všichni špatně!!“ Gregorio hodí míček po přehrávači a hudba přestane hrát.

„Až na tebe“ vezme mě za rameno a přivede před všechny ostatní.Stojím k nim čelem a oni na mě dost podivně koukají.Ach bože,co se zase stane.

„Zatancuj nám tu sestavu,pěkně svižně a rychle.Dej do toho život,ať tyhle padavky vidí,jak se to dělá“ opět spustí tím svým míčkem hudbu.

Já z donucení začnu tancovat.Snažím se co nejrychleji.Přesně tak,jak jsem si to trénovala-krok dopředu,vzad,doprava,otočka,doleva,výskok,doprava…

„To je špatně,to nemyslíte vážně!To je hrůza“ křikne po mně najednou Ludmila.Jak jinak.

„Tak to pojď předvést,dáte si s Violettou soutěž“ Gregorio ke mně přivede Ludmilu a písničku pustí od znovu.

„Ta,která vydrží déle tancovat bez chyby,vyhrává“ učitel se uměle usměje.On prostě miluje soutěže.

„Fajn,rozmetu tě“ Ludmila si upraví vlasy.Já to radši nebudu komentovat.

Pustím se do tance společně s ní.Jen ať si nemyslí.Po pár minutách se nám oběma pořád daří stejně.Musím zrychlit.Ještě víc zrychlit,úplně na maximum!Nesmí být lepší,pořád si o sobě strašně myslí.Tancuju jak nejrychleji to jde.Vlastně se divím,že to stihám.Ha,je vidět,že mi přestává stačit.Ještě zrychlím,jo,to půjde.Nohy se mi melou jedna přes druhou,druhá přes první.Už ani nevím kde jsem.Všechno se točí,je mi horko,celá se potím.Je mi zle,mám žízeň,hlad…A všechno je takové tmavší,nejtmavší…

„Violetto?Vio?!“ uslyším něčí hlas.Co se děje?!Kde to jsem?!

Bolí mě hlava.Chci vodu.

„Vio,v pořádku?“ už ji poznávám,to je Francheska.

„Jo,jasný“ opatrně si sednu.Jsem pořád ve Studiu,v učebně.A kolem mě je hlouček lidí.

„Co se stalo?“ Koukám nechápavě a snažím se vstát na nohy.

„Spadla jsi uprostřed toho duelu s Ludmilou.Asi jsi uklouzla nebo tak něco…“ Fran se mě snažila krýt,věděla,proč jsem upadla.Protože uklouznutí to rozhodně nebylo.

„Tak to je fajn,že jsi v pořádku.Zbytek hodiny se na nás ale budeš jen dívat“ oznámí znuděně Gregorio.No to snad nemyslí vážně.

„Koukat?!Ne-e!Ten tanec jsem si trénovala dlouho,chci se taky účastnit hodin,mám na to právo!“ vyjedu po něm.On na nás totiž umí být pěkně hnusnej.

„Jo,to máš.Jak myslíš,ale pokud zase omdlíš,můžeš si za to sama“ konstatuje. „Pokračujeme.Violetto ty si stoupni do zadu.Ludmi nám ještě jednou předvede ten tanec“

Co?!Takže já to nakonec nevyhrála?!Ludmila si nesmí myslet,že vyhrála!To snad ne.Blondýna se pustila do tance.Tohle si líbit nenechám,začala jsem tancovat s ní.Učitel na mě sice křičel,ať toho nechám,ale Ludmila tady nebude mít žádná privilegia!Povzbudila jsem Fran a Kami,ať tancují se mnou.Kluci i další holky se pak taky přidali,bylo to super.Stoupla jsem si opět před ně a k tanci začala ještě tleskat.Přidali se i ostatní,musí to být slyšet až ven.

„Tak a dost!!Hned toho nechte!“ Ludmila i Gregorio křičeli skoro jednohlasně.Učitel pak vypnul hudbu,ale to na nás neplatilo.

„Všichni jsou stejně dobří,vidíte?“ proskakuju mezi tancujícími lidmi.Je to zvláštní,ještě před chvílí jsem ležela na zemi bez vědomí a teď už tady startuju revoltu.Super.