3.Díl-Jak naštvat tátu

„Nejste ředitel!“ zasměju se a odemknu dveře ven. „Pojďte,ukážeme mu“ vyběhnu ze dveří a ostatní se protancují za mnou. Já jsem si stoupla před ně všechny a skvěle si to užívala.Gregorio si nesmí myslet,že je Ludmila lepší než my.Nesmí! Všichni žáci vybíhají ze svých tříd.Všechny totiž zajímá,co se to tu děje.No,to je jednoduché-Gregorio si neumí uhlídat svoje žáky,protože právě tancujeme naprosto volně a on s tím nemůže nic udělat.Haha!

„Všichni jsou stejně dobří!“ otočím se ke kamarádům čelem a pořád opakuji tuhle větu.Zároveň stále tancuju.Už ani netuším,proč to děláme,ale je to strašně zábavný!Ostatní se pak ke mně přidají a další studenti,kteří vyšli a stále vycházejí ze tříd,nám tleskají do rytmu.Gregorio kolem nás běhá a snaží se to zastavit,ale má smůlu.Ludmila si pronáší nějaké svoje panovačné kecy,místo toho,aby se přidala.To je celá ona.Už i Pablo a Antonio se jdou podívat,co se to děje.No ale kupodivu nás Pablo pozoruje s úsměvem,nejspíš zase prohlásí,že je to skvělé projevení tvůrčí energie nebo tak.S tím má pravdu,projevení energie to je rozhodně.Začínáme k tanci přibírat i ostatní studenty.Chodba se z ničeho nic stala velkým podiem. „Jsme dobrý,pojďte ještě!“ proskakuju kolem všech.Nejlepší na tom je,že všechno tohle jsem zorganizovala já. „Jsme stejně dobří,jako všichni!“ začneme zase vykřikovat.Tentokrát už ale nejen my,ale i jiné děti,které ani neznám.S Fran a Kami jsme uvnitř toho všeho utvořili kruh a chvíli si jen tak tancovali.Ani nevím jak se to stalo,najednou to byla jedna velká párty.Všichni tancovali,skandovali a učitelé nestačili koukat.A to všechno jsem zvládla sama.No,ještě že jsem nezůstala doma.Opět jsem proskákala do čela skupiny a začala tancovat hodně výrazný tanec.Všichni mi rázem začali tleskat do rytmu.Už jsem netancovala pro sebe,ale pro ně.To je jsem bránila před Ludmilou a Gregoriem. „Jsem stejně dobrá jako všichni a všichni jsou stejně dobří jako já“ začala jsem znovu skandovat do rytmu tleskání.Všechno se ale najednou pokazilo.Do hlavních dveří vešel táta.No to snad ne…Tak se ho leknu,že upadnu. „Violetto?!Co to tu děláš?!To snad ne!!“ Zvedne mě a popadne za rameno. „Nech mě!“ okřiknu ho.Lidé kolem nás však nepřestávají tleskat.Vysmeknu se mu a pokračuju.Schválně běžím dovnitř hloučku lidí,protože vím,že půjde za mnou.Přizvu si rychle ostatní,aby taky tancovali.Táta se mě snaží odvézt,ale nejde to.Při tanci jsem nezastavitelná.Zmateně pobíhá kolem nás a pokouší se mě dohnat. „Tak a dost!!“ podsekne mi nohu.

„Promiň,jinak to nešlo“ a rázem mě zase zvedá.

„Já nejdu domů!!“ křičím,když mě táhne pryč za ruku.

Zároveň sleduji,jak nás rychle dohánějí Pablo s Antoniem.Táta je však ochotný zastavit až venku.

„Vaše dcera je úžasná,má v sobě neskutečně moc tvůrčí energie!“ řekne udýchaně Pablo.

Já to věděla.Věděla jsem,že plácne něco o energii.Táta je k němu ale poněkud arogantní.

„Energii by měla,to jo…“ Prohodí a chce se zase rozejít. „Prosím,nechte ji ve Studiu.Byla by to pro ni i pro nás obrovská ztráta“ Antonio zněl opravdu přesvědčivě. „Ne,ani náhodou“ zakroutí hlavou táta.Je vážně strašnej. „Slibuji,že tohle se už nestane.Prosím vás,udělejte to pro ni“ očividně jsem se učitelům zalíbila. „Nevím,nechte nás být.Nashledanou“ už zase mě táhne pryč. „Omlouvám se,ale neodcházím z vlastní vůle!!“ křičím ještě za učiteli,kteří se tváří naprosto nadšeně.Co nadělám,už tátovi neuteču… „Týden bez notebooku i bez internetu.Nesmíš ven,ani na zahradu“ sedím v obýváku na sedačce a zase poslouchám ty tátovi kecy.Achjo,on si asi myslí,že tím trestáním něco vyřeší. „Dnes má přijít ta nová domácí učitelka,takže se půjdeš rovnou učit.A teď už mazej do pokoje!“ okřikne mě. „Haha,užij si svou špatnou náladu“ řeknu ještě s úsměvem při odchodu.Když vejdu do pokoje,uslyším hlasité prásknutí dveří od pracovny.Naštvaný je víc on,než já.Skvěle jsem si to užila.Kdo asi bude ta nová domácí učitelka?Zase nejspíš nějaká nudná,svázané vlasy,zlý pohled…Prostě děs.Na mém stole se líně válel tác s koblihami.Fuj,to si vážně myslí,že to budu jíst?!No to určitě.Až přijde správná chvíle,všechno vyhodím. Najednou mi v kapse začal líně brnět mobil „Čáo,táta tě teda pěkně odvlekl…Nemůžeme přijít?“ Ozve se.Z Franina hlasu byl slyšet úsměv a chechtání Kamily v pozadí se taky nedalo nezaslechnout. „Pffff…Asi těžko…Mám domácí věézo“ obrátím oči v sloup.V telefonu je chvíli ticho. „Ale tam u vás jsou okapy,ne?“ Pro změnu si to převzala Kami. „A jo!Máš pravdu!Vylezete po nich do mého pokoje,ale nikdo vás nesmí vidět“ pošeptám.Co kdyby mi za dveřma stál otec a poslouchal. „Fajn,tak za chvíli u vás,pa!“ vypískla se zavěsila.Co nevidět byly holky tady.Francheska byla šikovná přes sport,takže byla nahoře hned.Za to Kamile jsem museli hodně pomáhat.Nakonec jsem je však měla nahoře obě a rychle jsme zavřely okno. „No teda,čau!“ objala jsem je.Tak ráda je vidím. „Tvůj táta to s těma okapama pod oknem teda nedomyslel“ Kamila si sedla na postel a chtěla zakousnout koblihu. „No fuj!“ vyhrkly jsme nastejno s Fran. „Co?!“ a hned nezdravý koláček zase položila. „Je to strašně kalorický,Kami.Myslela jsem,že držíš dietu s náma!?“ poučím ji.Zrzka se plácla přes čelo. „No jo,promiňte holky!Nejsem ještě tak zkušená jako vy…“ tváří se trochu provinile. „Neva…V pohodě,jen to všechno vyhodíme“ zvedla obočí Francheska a vytáhla z kapsy pytlík.No teda,za tohle jsem jí vážně vděčná!Schovala to pod postel,že pytlík vynese cestou ven.Fuj,ať si to sežerou třeba krysy,ale já to nebudu jíst nikdy. „Co budeme hrát?“ po pár minutách sedíme všechny na podlaze a přemýšlíme. „Na modelky!“ vyhrknu najednou.

„Jo!Super nápad“ a holky souhlasí.

Z mé skříně jsme vyhrabali pár sexy kousků,které jsem si pořídila v hrabáku za pár korun a samozřejmě bez tátova vědomí.Nesnesl by totiž na své holčičce trochu neřesti,i když už jí je šestnáct.Někdy ho fakt nechápu-Vlastně ho pořád nechápu a nikdy nepochopím.A ani nechci.Navlékla jsem si slušivé krajkové nadkolenky a krátké černé šaty.Svázala si vlasy mašlí s nápisem „Play girl bunny“ a bylo hotovo.Jak z nočního klubu!Byla jsem sladěná do černé,Fran do červené a Kamila do modré-navíc jsme se ještě pořádně nalíčily.Mohly by jsme rovnou někam vyrazit. „Páni,Vio!Play boy zajíček…To je zatraceně sexy“ vykulila oči Fran,když dokončím poslední úpravy.